Viceprezident Joseph Biden

Viceprezidenta Bidena Barack Obama vybral zejména pro jeho zkušenosti v zahraniční politice.  ©  AP Images

„Za okamžiky svého působení ve veřejném životě, na něž jsem nejvíce hrdý, považuji to, že jsem pomohl v úsilí ukončit genocidu na Balkáně a zajistil schválení zákona proti násilí páchaném na ženách.“

Tato slova napsal tehdejší senátor Joseph R. Biden, viceprezident Spojených států, ve své autobiografii z roku 2007 nazvané Promises to Keep: On Life and Politics (Sliby, které se dodržují: o životě a politice).

Klíčem k pochopení tohoto sebehodnocení je Bidenův životopis. Je irským katolíkem, který se narodil v roce 1942 ve skromných poměrech ve Scrantonu, což je převážně dělnické město v severovýchodní Pensylvánii. Jeho matka pracovala jako hospodyně, otec jako prodejce automobilů. Když bylo Josephu Bidenovi deset, rodina se přestěhovala do státu Delaware. Byl prvním v rodině, komu se podařilo získat vysokoškolský diplom, a je absolventem právnické fakulty Syrakuské univerzity v New Yorku.

Obrat v Bidenově politické dráze přišel, když byl poprvé zvolen do Senátu USA, aby zastupoval stát Delaware. To bylo v roce 1972, když mu bylo 29 let. Několik týdnů předtím, než složil přísahu, aby se ujal funkce, jeho manželka a dcera přišly o život při automobilové nehodě. Jeho dva malí synové nehodu přežili, ale byli vážně zraněni. (Biden se znovu oženil v roce 1977 a v tomto manželském svazku se narodila dcera.) Další rána ho postihla v roce 1988, když lékaři diagnostikovali na dvou místech mozku výduť cév, která je potenciálně smrtelná. Jeho léčba byla dlouhá a bolestivá. Senát opustil na sedm měsíců, z nichž valnou část musel strávit na lůžku.

Během kariéry v senátu Biden vystupoval většinou liberálně. Ačkoli je v oblibě i mezi republikány a hlasoval bez ohledu na stranické linie, převážně podporoval svou vlastní stranu. Například podle deníku Washington Post během svých posledních let v senátu Biden hlasoval v  96,6 procentech případů s demokraty. Je „obecně vnímán jako liberálně uvažující internacionalista,“ napsal Michael Gordon v New York Times. „Zdůrazňuje potřebu diplomacie, avšak je připraven občas ji podpořit hrozbou síly.“

Během počátečního působení v senátu se Biden soustředil na domácí záležitosti, zvláště občanské svobody, vymáhání práva a občanská práva. V roce 1975 se stal členem Výboru pro soudnictví a od roku 1987 do roku 1995 byl jeho předsedou. Bidenovým nejvýznamnějším legislativním úspěchem během této doby byl zásadní zákon proti násilí páchaném na ženách (Violence Against Women Act) z roku 1994, jehož předlohu vypracoval. Zákon uvolňuje miliardy dolarů do federálních fondů k řešení problému genderově motivovaných trestných činů. Biden se však od konvenčního liberálního názoru někdy také odchyloval. Například výrazně vystupoval na podporu zákonů zpřísňujících tresty za drogovou kriminalitu. Postavil se také proti systému autobusové dopravy černošských dětí do škol s převažující bělošskou populací, který měl zajistit rasovou integraci ve školách, přičemž zdůrazňoval svůj závazek zasazovat se o občanská práva.

Pohled na zahraniční věci

Biden v senátu vynikl svým působením na poli zahraničních věcí. Od roku 1975 byl členem vlivného Výboru senátu pro zahraniční věci a v letech 2001-2003 a 2007-2009 jeho předsedou. Barack Obama byl jmenován do tohoto výboru po svém zvolení do senátu v roce 2004 a díky časté spolupráci se s Bidenem dobře poznal. Obama vedl evropský podvýbor, jemuž dříve předsedal Biden. V klíčové otázce zahraniční politiky se však Obama a Biden rozcházeli. Biden hlasoval pro závěrečné usnesení senátu udělující oprávnění k americké invazi do Iráku, zatímco Obama (v té době ještě nebyl v senátu) vystupoval proti němu.

Před hlasováním o tomto závěrečném usnesení však Biden spolupracoval s republikánským senátorem Richardem Lugarem z Indiany, aby společně prosadili usnesení, jež by opravňovalo k vojenskému zásahu teprve v případě, že budou vyčerpány možnosti diplomatického řešení. Biden hlasoval pro vojenský zásah, až když byl jeho návrh usnesení zamítnut. Hlasoval však také proti pozměňovacímu návrhu, který by býval požadoval od Bushovy administrativy ještě další souhlas před vlastní invazí do Iráku. V roce 2005 Biden označil své hlasování o Iráku za „chybu“.

Při společném vystoupení ve Springfieldu ve státě Illinois – poté, co si Obama vybral Bidena za spolukandidáta – prohlásil Obama, že Biden je „odborníkem na zahraniční politiku, jehož přesvědčení a postoje mají pevné kořeny v hodnotách střední třídy.“ Obama nazval Bidena také „mocným kritikem Bushovy-McCainovy zahraniční politiky a zastáncem jejího nového směru, který soustředí boj na teroristy a odpovědně ukončí válku v Iráku.“

Během svého působení ve Výboru senátu pro zahraniční věci Biden často cestoval do zámoří a tyká si nejen s mnoha čelními představiteli cizích států, ale také s jejich zástupci a pobočníky – právě tak jako s představiteli opozice. Zabýval se významnými otázkami, jako je například kontrola zbrojení, šíření jaderných zbraní, rozšíření NATO, rivalita supervelmocí a vztahy USA se zeměmi třetího světa. Byl také horlivým zastáncem globální iniciativy proti AIDS a jako jeden z prvních podporoval mezinárodní úsilí o snižování uhlíkových emisí a skleníkových plynů. (Biden poprvé vypracoval předlohu zákona o boji proti změnám klimatu před dvaceti lety.) Obecně také vystupoval na podporu smluv o volném obchodu. Jako senátor dlouhodobě působící ve své funkci se zvláště zajímal o Afriku. Byl mezi prvními kritiky režimu apartheidu v Jižní Africe. V otázce Darfuru se zasazoval o razantnější zásah, který by v této oblasti zastavil krveprolití.

Bidenovým nejvýznamnějším úspěchem zahraniční politiky bylo podle většiny pozorovatelů jeho úsilí bojovat proti násilnostem na Balkáně v 90. letech 20. století. Biden byl údajně vlivným hlasem, který vyzýval Clintonovu administrativu, aby zasáhla proti srbskému vůdci Slobodanu Milosevicovi. Během společného vystoupení ve Springfieldu Obama řekl, že Biden „pomáhal utvářet politiky, které ukončí zabíjení na Balkáně.“ Konkrétně Biden vyzýval k zásahu, který zastaví etnické čistky mezi muslimy v Bosně. Později podpořil letecké útoky NATO, které přinutily Srbsko opustit Kosovo.

Biden se dvakrát ucházel o kandidaturu na prezidentský úřad – v letech 1988 a 2008. V obou případech byl neúspěšný. Obama ve své kampani řekl, že Biden byl vybrán jako spolukandidát z mnoha důvodů, avšak především uvedl zkušenosti delawarského senátora a jeho působení v zahraniční politice. Biden je prvním katolickým viceprezidentem a prvním viceprezidentem ze státu Delaware.

Stránka viceprezidenta Joe Bidena