proslovy
Americko – české bilaterální vztahy
Přednáška velvyslance Richarda W. Grabera
Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Středa, 29. listopadu 2006
Dobrý večer a děkuji za pozvání na Váš diskusní večer, které jsem s potěšením přijal. Spolu se svou rodinou jsme v České republice už asi dva měsíce a dnešní večer je pro mě příležitostí se zamyslet nad výjimečnou šíří americko – českých vzájemných vztahů.
Rád bych pohovořil o mnoha způsobech spolupráce obou našich zemí. Protože jich je tolik, myslím, že bude pro mě nejlepší promluvit nejdříve o spolupráci při velmi nesnadném boji proti terorismu a o spolupráci v rámci NATO. Pak bych učinil několik poznámek o naší spolupráci při budování demokracie a ekonomickém rozvoji jak v rámci Evropské unie tak i bilaterálně.
A nakonec budu hovořit o dvou důležitých otázkách našich vzájemných vztahů, o kterých se v poslední době hodně v tisku hovoří: protiraketová obrana a víza. Na závěr své přednášky odpovím rád na Vaše dotazy.
Válka proti terorismu/NATO
Dovolte, abych na počátku zdůraznil, že jakožto americký velvyslanec v České republice se budu snažit rozvíjet stávající vynikající vzájemné vztahy. Silné vztahy mezi oběma našimi zeměmi se datují do doby, kdy americký prezident Woodrow Wilson po První světové válce podpořil založení nezávislého Československa. I když tenkrát vytvořené vztahy úspěšně přežily tlak 40 let komunistické vlády, především současná doba nejlépe ukázala, co můžeme dokázat spoluprací a společnou vizí. Spojené státy a Česká republika byli vždy přátelé. Jsme také nyní přátelé v boji proti společnému ohrožení, při podpoře šíření demokracie a při vytváření lepšího světa ve 21. století.
Není pochyb o tom, že nejzávažnější otázkou našich společných obav je hrozba terorismu. Čelíme odhodlaným a surovým extrémistům,kteří zneužívají islám a zoufalství mnoha lidí v islámském světě – včetně Evropy – k ospravedlnění svých cílů a násilných činů. Teroristé ukázali v mnoha zemích světa - od Indonézie po Turecko, Španělsko a Blízký východ -, že Spojené státy nejsou jejich jediným cílem.
Spíš se snaží porazit síly demokracie, náboženské tolerance, lidských práv a základních svobod. Je to urážka islámu jakož i neislámské civilizace. A Spojené státy a Evropa se musí chopit iniciativy a spolupracovat s umírněnými muslimy, křesťany, židy, hinduisty a všemi ostatními, kteří vyznávají lidskou důstojnost, spravedlnost, toleranci a mír.
Česká republika je silným spojencem Spojených států proti této teroristické hrozbě. České orgány v uplynulých letech tvrdě pracovaly na posílení spolupráce mezi našimi armádami, policií a zpravodajskými organizacemi a podporovaly úsilí porazit terorismum a jeho exponenty.
Tato podpora se projevuje v Iráku, kde Češi umístili polní nemocnici, která ošetřila více než 9 000 Iráčanů, vyslali dlouhodobou misi civilně-vojenské policejní jednotky, která se zabývá výcvikem irácké policie v Basře, a desítky českých expertů, kteří působí jako poradci iráckých ministrů. Češi také aktivně spolupracují na obnově irácké společnosti tím, že zaškolují irácké diplomaty a soudce a pomáhají s výcvikem policistů v Jordánsku. Za všechnu tuto podporu říká Amerika „děkuji“.
Americko-česká spolupráce v boji proti terorismu se také týká Afghánistánu, kde čeští vojáci slouží pod velením Spojených států tak i pod velením NATO. Rád bych zde především zmínil činnost české speciální jednotky, která se teprve nedávno vrátila domů ze své druhé mise v Afghánistánu.
Ke konci tohoto roku převezmou Češi velení na Kábulském letišti. Čeští vojáci jsou zkrátka zkušení, vysoce kvalifikovaní, schopni nasazení a interoperabilní v rámci NATO: to jsou klíčové schopnosti, kterých je dnes zapotřebí tváří v tvář hrozbám 21. století. A za to Vám Amerika říká „děkuji“.
Dovolte mi se v krátkosti zmínit o summitu NATO, který právě probíhá v Rize. Ministr zahraničí Vondra byl neocenitelným poradcem pro Litevce při přípravách summitu a čeští vojenští chemičtí specialisté z Liberce na summitu zajišťují bezpečnost.
Na pražském summitu v roce 2002 NATO prohlásilo, že půjdeme všude tam, odkud na nás bude číhat hrozba, a že budeme mít dostatek sil takovým hrozbám čelit. NATO se ze své studenoválečnické podoby mění na alianci s větším dosahem. Má stále stejné poslání, což je obrana svých členů podle článku 5, a bere tuto povinnost vážně.
Ale v 21. století je třeba tuto povinnost vykonávat na neočekávaných místech. Chceme-li být doma bezpeční, musíme investovat do bezpečnosti a výcviku ve tvrdých podmínkách a často i ve velmi vzálených místech.
To znamená, že v posledních 18 měsících operuje padesát tisíc vojáků NATO na čtyřech kontinentech světa. NATO má v současné době v Afghánistánu první rozšířenou pozemní bojovou jednotku v historii. NATO má malou výcvikovou jednotku v Iráku. NATO poskytlo pomoc Pákistánu po zemětřesení. NATO dokonce poskytlo skromnou pomoc v Louisianě v mé vlasti. NATO se zkrátka stává organizací, která má své mise potenciálně po celém světě. Je to těžká a nákladná práce, která vyžaduje dlouhodobou a stálou angažovanost.
Na právě probíhajícím summitu v Rize si připomeneme, jak daleko jsme došli a kolik toho dnes NATO vykonává. Ale zároveň znásobíme naše odhodlání přinést bezpečnost a mír a zajistit, aby NATO bylo dostatečně zastoupeno v našich misích.
Náš společný boj proti terorismu nás naučil jednu důležitou věc: z dlouhodobého hlediska je pravým protikladem globálního terorismu podpora lidských podmínek: svobody, ekonomických příležitostí a prosperity, sociální integrace, demokracie, lidských práv, právního státu a bezpečnosti.
V boji proti Al Kajdě a dalším teroristickým skupinám je třeba vojenské a právní vynutitelnosti a soudních a finančních zdrojů.Ale úspěch se dostaví pouze tehdy, když slušní, mírumilovní občané celého světa budou trvat na skoncování násilí a zaměří se na budování lepší společnosti.
Budování demokracie/EU/ekonomický rozvoj
Jedním z nejlepších příkladů americko-české spolupráce při budování společnosti je to, co ministryně Riceová nazývá transformační diplomacií, kterou popisuje takto:
Pracovat se všemi našimi partnery na světě na budování a udržení demokratických, dobře spravovaných států, které budou uspokojovat potřeby svého lidu a chovat se zodpovědně v mezinárodním systému... Transformační diplomacie je zakotvena v partnerství a ne paternalismu – v dělání věcí s jinými lidmi a ne pro ně.
Česká republika této koncepci správně rozumí. Po dokončení svého vlastního přechodu k plně fungující demokracii a tržní ekonomice využíváte svých zkušeností v rámci pomoci jiným zemím světa při podobném přechodu od represivní k otevřené společnosti.
Češi jsou v Evropské unii nejaktivnějšími zastánci lidských práv na Kubě. Pomáháte Bělorusům získat lepší přístup k nezávislým sdělovacím prostředkům, podporovat demokratickou opozici a zajišťovat pomoc lidem pronásledovaným Lukašenkovým režimem. Češi také vyvíjejí aktivitu v vzdálené Barmě. Česká vláda vynaložila od roku 2003 na humanitární pomoc a demokratizační programy v Iráku s cílem pomoci obnovit jejich společnost více než 5 milionů dolarů.
V rámci podpory demokracie hostí Česká republika Rádio Svobodná Evropa/Rádio svoboda, které se přestěhovalo z Mnichova do Prahy v roce 1995. Po skončení studené války vysílají tato rádia, která jsou plně financována americkou vládou, nezávislé zpravodajství ve 26 jazycích do východní a jihovýchodní Evropy, Ruska, na Kavkaz a do střední a jihozápadní Asie.
V zemích od Běloruska po Bosnu a od Severního moře po Perský záliv se posluchači spoléhají na zprávy a analýzy vysílané Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda. I přes prudké politické reakce z některých zemí, do kterých tato rádia vysílají, zůstává Česká republika pevně odhodlána tato rádia na svém území mít i nadále a zajistit bezpečnost více než 600 jejích zaměstnanců. Za pár let se obě rádia přestěhují do nových, moderních prostor. Jsme hrdi na to, že tyto nové prostory budou i nadále zde v Praze.
Spojené státy také spolupracují s Českou republikou jakožto strategickým partnerem v Evropské unii. Prezident Bush věří v alianci Ameriky s Evropou. Jak řekl ve svém druhém inauguračním projevu:
„Všichni spojenci Spojených států by měli vědět, že si jejich přátelství vážíme, spoléháme na jejich rady a jsme na jejich pomoci závislí.Společné úsilí svobodných zemí na podporu demokracie je předehrou k porážce našich nepřátel.“
Český vstup do Evropské unie byl dobrou zprávou nejen pro Českou republiku, ale i pro Spojené státy. Jsme přesvědčeni, že není žádný rozpor mezi pevnou evropskou identitou a silnou transatlantickopu orientací. S Evropskou unií spolupracujeme otevřeně na mnoha problémech počínaje omezením dodávek zbraní Číně, podporou lidských práv na Kubě a v Bělorusku až po úsilí v blízkovýchodním mírovém procesu.
Snad nejlepším příkladem toho, jak je transatlantická spolupráce cenná, je naše společné úsilí o nastolení míru na Balkáně. Spojené státy jsou přesvědčeny, že Česká republika tím, jak sebejistě a profesionálně prosazuje své názory v NATO, pomáhá budovat lepší a silnější Evropu.
Diskuse o americko-českých vztazích by byla neúplná bez zmínky o obchodu a investicích. Spojené státy jsou jedním z největších zahraničních investorů v České republice. Od sametové revoluce jejich investice dosáhly zhruba 3,5 biliónů dolarů.
Obchod je důležitým pojítkem mezi českými a americkými firmami a společnostmi. Každý týden přicházejí na americké velvyslanectví drobnější podnikatelé, kteří hledají české partnery, zastoupení a obchodní příležitosti.
V České republice je několik set amerických továren, poboček a dalších obchodních firem. V loňském roce vstoupilo na český trh za účelem investování, nákupu a prodeje více než 100 amerických firem.
Česká republika je příhodnou lokalitou pro americké firmy, protože je branou do celého evropského trhu, má vysoce vzdělanou pracovní sílu a nižší náklady na práci. Zároveň však existují kroky, které by mohla česká vláda učinit, aby tato země byla pro zahraniční investory ještě lákavější.
Udržitelný ekonomický rozvoj dlouhodobě závisí na dalších strukturálních reformách penzijního systému, zdravotnictví, pracovní pružnosti a diversifikaci energetických zdrojů. Obzvláště důležitá je veřejná debata o transparentnosti a ceně korupce. Přílišná byrokracie, korupce, relativně vysoké daně a zvyšující se náklady na práci by mohly nakonec mít negativní dopad na zahraniční investice, které by se mohly začít přesouvat více na východ.
Protiraketová obrana/víza
Kromě naší úspěšné spolupráce v oblasti vojenské, transformační diplomacie a ekonomiky bych rád pohovořil o dvou otázkách našich vzájemných vztahů, které jsou v popředí mediálního zájmu: protiraketová obrana a víza.
Jsem přesvědčen, že obě naše země získají mnoho tím, povedou-li o těchto otázkách vytrvalý a otevřený dialog.
Protiraketová obrana
Zaprvé, protiraketová obrana. Spojené státy a Česká republika spolupracují bilaterálně i multilaterálně na způsobech, jak ubránit Evropu a Severní Ameriku před budoucím ohrožením. V roce 2002 navrhla česká vláda Spojeným státům, aby zvážily možnost, že by v České republice bylo umístěno protiraketové zařízení. Spojené státy nyní posuzují možné lokality v České republice a Polsku.
Rozhodnutí očekáváme někdy v zimě. Já doufám, že budeme moci nabídnout České republice možnost umístit na jejím území protiraketové zařízení. Dovolte však, abych zdůraznil, že to, zda a do jaké míry se Česká republika zapojí do tohoto specifického projektu evropské obrany a bezpečnosti, je pouze jejím rozhodnutím.
Náš plán protiraketové obrany je přímou odpovědí na urputné a soustavné úsilí Íránu a Severní Koreje o získání jaderných zbraní. Severokorejský jaderný pokus 9. října je silným připomenutím, že naše debata není jen teoretická.
Írán tvrdí, že mezinárodní úsilí o to, aby se vzdal svých jaderných ambicí, je vyvolán snahou Spojených států a jeho spojenců zabránit Íránu v přístupu k jaderným technologiím. Ve skutečnosti však prezident Bush řekl jasně, že americká vláda podporuje přání íránského lidu mít svůj vlastní program mírové civilní jaderné energie, ale nemůžeme dovolit jeho režimu vyvíjet jaderné zbraně. Neusilujeme o změnu režimu, ale o změnu chování tohoto režimu.
Je také důležité říci, že v našich plánech na možnou evropskou protiraketovou lokalitu se jedná o umístění malého čistě obranného protiraketového zařízení, kde bude zaměstnáno pouze několik stovek lidí a kde bude umístěno deset raket a dva radary. Srovnání s ruskými základnami, které byly České republice v minulosti vnuceny, jsou jednoduše špatná.
Je nepravděpodobné, že by se stala Česká republika spíš cílem teroristických útoků, kdyby na jejím území bylo umístěno toto zařízení. Když se stala Česká republika členem NATO a rozhodla se aktivně podílet na válce proti terorismu v Iráku a Afghánistánu, přijala na sebe určitá rizika, která byla oprávněná vzhledem k většímu riziku celosvětového terorismu. Podle mého názoru podstatně nezmění přítomnost tohoto zařízení v České republice již existující rizika.
Znovu opakuji, že v případě americké nabídky je rozhodnutí, zda ji přijmout, s konečnou platností na vás. Myslím si však, že by to byla pro Českou republiku příležitost přispět velkým dílem k evropské a transatlantické bezpečnosti.
Víza
Posledním tématem, o kterém bych dnes chtěl pohovořit, jsou víza. O tomto problému jsem opakovaně slyšel dokonce již před tím, než jsem přijel do České republiky, a rozumím tomu, jak je to pro české občany důležité. Proč Češi stále musí žádat o americká víza, když Američané žádná do České republiky nepotřebují? Pokusím se to vysvětlit.
V bezvízovém programu je v současné době 27 zemí. Program však nebyl nijak upraven od doby svého zavedení v roce 1988 tak, aby zohlednil nové hrozby pro naši bezpečnost.
Proto včera prezident Bush v Talinu oznámil, že hodlá prosadit úpravy programu tak, aby posílil bezpečnost bezvízového styku a umožnil urychlení vstupu nových zemí do tohoto programu. Pro země, které spolupracují při zavádění bezpečnostních opatření, bude přístup flexibilnější.
Pro Českou republiku je to dobrá zpráva. Nemohu vám říci, kdy bude vaše země do bezvízového programu přijata. Ale jak řekl prezident Bush, budeme s vaší vládou velmi úzce spolupracovat na zavedení nových bezpečnostních prvků. A mohu vám říci, že po dobu mého působení v České republice jsem se zavázal, že budu osobně pracovat s českou vládou na tomto důležitém problému.
22. listopadu jsem spolupředsedal na poslední schůzi naší bilaterální konzulární pracovní skupiny a jsem přesvědčen, že náš dialog v této skupině je klíčový pro to, aby Spojené státy zaručily, že proces bude transparentní, a pomohly Čechům dosáhnout svého cíle. Od posledního setkání byl učiněn pokrok. Společně jsme zjednodušili metodu sjednávání schůzek na pohovor se studenty a sezónními pracovníky. Minulý týden jsme oznámili zjednodušení získání služebních víz pro členy Americké obchodní komory. Dokončili jsme dvě studie o překročení doby pobytu, což je faktor při dosažení účasti v bezvízovém programu. Za posledních několik let procento odmítnutých žádostí o vízum skutečně pokleslo.
Rád bych ale, abyste věděli, že Spojené státy vítají návštěvníky z České republiky. Žádosti o naše víza se vyřizují rychle a jednoduše. Právě jsme dokončili renovaci našeho konzulárního oddělení, v jejímž rámci jsme rozšířili čekárnu, která je nyní mnohem pohodlnější. A pokud bude vízová povinnost trvat, budeme se snažit o důstojné, efektivní, transparentní a příjemné služby.
Statistické údaje jsou důležité. Více než 90% českých žadatelů na našem velvyslanectví víza obdrží. Z těch, kdo získají turistické vízum, asi 90% dostane vízum s desetiletou platností, což znamená, že můžete do Spojených států cestovat po dobu 10 let mnohokrát na krátké služební nebo turistické pobyty. Loňského roku jsme vydali téměř 35 000 víz. Z nich bylo 3 000 speciálních studentských víz na letní pracovní a prázdninové pobyty. V loňském roce navštívilo Spojené státy téměř 46 000 Čechů, což je více než v roce předešlém.
Doufám, že mnoho z vás jednou Spojené státy hodlá navštívit a já vás chci upozornit na webové stránky našeho velvyslanectví, kde se dozvíte další podrobnosti o letních pracovních a prázdninových pobytech. Je to skvělý způsob, jak poznat Spojené státy a přitom si také trochu vydělat.
Ty z vás, kteří by rádi ve Spojených státech studovali, upozorňuji na odkaz na Fulbrightovu komisi na našich webových stránkách. Fulbrightova komise zorganizovala od roku 1995 více než 600 výměnných studijních pobytů, každoročně se to týká 75 až 100 českých a amerických stážistů.
Na závěr bych vás rád pozval, abyste navštívili Americké informační centrum, které bude znovuotevřeno 4. prosince jako součást Amerického centra, Tržiště 13, hned vedle amerického velvyslanectví. Navštivte naše webové stránky a staňte se naším recipientem, objednejte si náš zpravodajský leták a staňte se účastníkem našich panelových diskusí, filmových představení a dalších akcí.
Ještě jednou vám děkuji za pozvání k diskusi o americko-českých vztazích, které jsou tak silné a živé a tak mnohovrstevné, že je obtížné je popsat za tak krátkou dobu. Věřím, že naše země budou i nadále spolupracovat v rámci NATO, v Evropské unii a v transformační diplomacii ku prospěchu oněch organizací a ku prospěchu celého světa. Věřím totiž, že takové země jako jsou Spojené státy a Česká republika musí spolupracovat ve všech těchto směrech, máme-li přinést mír a stabilitu tomuto komplikovanému světu, ve kterém žijeme.
Děkuji a teď prosím vaše otázky.