události 2009

Pěvěcký sbor Rolnička na Brooklynském mostě v New Yorku. Foto Rolnička Praha

Dětský pěvecký sbor Rolnička Praha píše ze svého turné po USA

Dětský pěvecký sbor Rolnička Praha vedený sbormistrem Karlem Vinglerem cestuje v červenci po Spojených státech a Kanadě. V rámci svého turné sbor vystoupil v nově zrekonstruované České národní budově v New Yorku a na hudebním festivalu v Michiganu. Členové sboru píší ze své cesty zážitky pro webové stránky Amerického centra.

Rolnička v centru festivalu

Naše další cesta probíhala velmi rychle a byla tak nabita novými událostmi, že nebyl čas ani sednout si k počítači a napsat další reportáž. Všechny soubory měly totiž několik koncertů v okolí hlavního dějiště festivalu v severním Michiganu, které je zaměstnaly do pozdních večerních hodin. K psaní jsme se proto dostali až nyní v Chicagu, které je posledním bodem naší letošní cesty. Včera jsme si město prohlédli a strávili v centru Chicaga téměř celý den. Při této příležitosti musíme poděkovat Českému generálnímu konzulátu v Chicagu a jmenovitě konzulce paní Ivaně Klánové, která nám poskytla důležité rady, informace a pomoc při prohlídce města.

A tak alespoň zpětně, ještě než začneme balit kufry k cestě domů, popíšeme dění minulých dní. Po super volném dni v Boyne City jsme se odpočatí a plni zážitků ještě v Boyne City setkali s dalším sborem z nedalekého Kalamazoo a zazpívali si na společném koncertě. Potom nás již čekal zlatý hřeb naší cesty – festival dětských souborů Children of the World in Harmony, a to již jeho 17. ročník! Přijely dětské pěvecké sbory a taneční soubory z Jižní i Severní Ameriky, Evropy (to jsme my, Rolnička Praha) a Asie. Do poslední chvíle všichni napjatě čekali na 10. sbor -  soubor Masájů z Keni, který ale zřejmě nedostal víza a k velkému zklamání všech účinkujících i diváků nepřiletěl. Kromě USA, Kanady a České republiky tak bylo zastoupeno ještě Mexiko, Čína, Vietnam a Mongolsko

Vyvrcholení festivalu bylo v malebném městečku Petoskey. Na úvodním ceremoniálu přivítala všechny účastníky skupina indiánů kmene Odawa vystoupením s tradičními písněmi a tanci, doprovázenými hrou na bubínky a  flétny-píšťalky. Jejich vystoupení bylo tak působivé, že se do tance s nimi připojili i členové dalších sborů.

Nadšeným divákům v Bay View zazpíval společný sbor asi 400 zpěváků. Foto Rolnička Praha

Pátek 31. 7.  - konečně se přiblížilo velké finále! Dopoledne se všech devět vystupujících sborů sešlo na společné zkoušce na tři závěrečné společné písně a při nácviku nástupů všech sborů na pódium.  Dovedete si jistě představit, jak to bylo náročné! Ale všichni jsme to zvládli a přenechali festivalové pódium ke zkoušce souboru  Voices Without Borders, ve kterém byli, jak již název napovídá, zástupci všech přítomných sborů. Program tohoto festivalového tělesa byl také dost náročný – dva samostatné koncerty. Ale nakonec vše zvládli dobře.

Odpoledne pak jednotlivé soubory vystoupily pro veřejnost v městském parku. Rolnička předvedla pestrý program od amerických spirituálů přes českou klasickou hudbu až po české lidové písničky. A jak už jsme si během cesty tak trochu „zvykli“, sklidili jsme po vystoupení veliký aplaus.

Sobota 1.8. – velké finále je na dosah ruky! Dopoledne ještě všichni zkoušeli. Snažili se, aby večerní výsledek byl co nejlepší. A opravdu se to podařilo. V kulturním letovisku Bay View nás večer čekalo do posledního místečka zaplněné auditorium pro 1000 diváků. Program diváky rozhodně nezklamal. Viděli působivá taneční vystoupení i velmi kvalitní vystoupení všech sborů. Rolnička mezi jinými nezapadla a získala opět obrovský potlesk.

Samotné finále celého večera bylo ohromující. Byl to veliký zážitek, na který hned tak nezapomeneme! Po skončení finálového koncertu za námi ještě dlouho přicházeli sbormistři, zpěváci a také mnoho diváků, aby nám osobně blahopřáli k úspěchů našeho vystoupení. Měli jsme radost, že přijeli známí z předchozích koncertů. Ještě větší radost jsme měli, když nás přišli pozdravit a poblahopřát nám.

Po koncertu se všem sborům ještě nechtělo domů, a tak skupina arizonských Mariachi zahrála pod širým nebem ostatním pro radost. Hráli tradiční mexickou hudbu, které neodolal sbor z Mexika a pustil se do tance. Tu a tam se k nim přidal i nějaký odvážlivec z dalších sborů.

A na úplný konec jsme si ještě vyměnili malé dárečky s ostatními sbory. Nás ale nejvíce potěšilo to, že několik sborů i sbor Voices Without Borders projevilo velký zájem o návštěvu Prahy a vystoupení na společných koncertech s námi. A všichni jsme byli zajedno – ještě dlouho budeme na krásné dny festivalu vzpomínat.

Věříme, že jsme Vám třídílnou reportáží alespoň částečně přiblížili naší cestu i její atmosféru. Ale protože vlastní zážitek je nade všechny reportáže, již teď Vás srdečně zveme a moc se těšíme na náš koncert na zahradě  Amerického centra v Praze v pondělí 31. 8.   Určitě přijďte, zazpíváme Vám a  bude o čem vyprávět!

Rolnička brázdí Ameriku

S New Yorkem jsme se rozloučili projížďkou lodí kolem Sochy svobody. A potom hurá do autobusu a vyrazili jsme na sever do města Rochester na břehu jezera Ontario. Tady nás čekaly naše první hostitelské rodiny místního Bachova dětského sboru a presbyteriánského kostela Bethany. Konečně uplatníme svoji znalost angličtiny přímo "v terénu"! Uvítání hostitelů bylo stejně jako celý pobyt velmi srdečné. Další den jsme měli koncert, na kterém s námi zazpívala i část místního Bachova sboru – děti, které byly doma o prázdninách.

A potom jsme už vyrazili k místu našich snů – k Niagarským vodopádům. Každý o nich slyšel a každý je už  viděl na fotce nebo ve filmu, ale být přímo u nich je opravdu něco jiného. Je to úžasný zážitek, který nemohou zastínit ani mraky turistů a přebujelý zábavní průmysl.

Projeli jsme se lodí ve vodní tříšti a prošli se po promenádě nad vodopády až nad jejich okraj. Opravdu, stojí to za to. Jen neradi jsme Niagaru opouštěli.

Naše cesta dále pokračovala podle plánu - směr Kanada. Seznámili jsme se krátce s Torontem, projeli ho autobusem a centrum prošli pěšky. Měli jsme štěstí, navštívili jsme i Queens Park, sídlo parlamentu provincie Ontario. A co nás tu zaujalo nejvíce? To, že se zasedání pravidelně účastní 12tiletí školáci. Jednou z mnoha jejich povinností je doručovat vzkazy mezi poslanci vládní strany a opozice. Zajímavé, že?

Rolnička nemohla na své cestě opominout Niagárské vodopády. Foto Rolnička Praha

Koncert pro zdejší českou komunitu proběhl v kostele sv.Václava.  Za přípravu a propagaci musíme poděkovat paní Radmile Locherové z torontské pobočky Českého a Slovenského sdružení v Kanadě. Diváků přišlo i přes silný déšť dost a atmosféra byla velmi příjemná. Zúčastnila se i zástupkyně českého konzulátu paní Metelková.

Další zastávkou bylo městečko St. Marys blízko hranice s USA, kdejsme byli hosty místního dětského sboru. Společný koncert byl moc hezký a těšíme se, že sbor ze St.Marys uvidíme za týden na festivalu v Michiganu. Ve volném čase jsme si udělali krátký výlet na břeh Hurónského jezera, kde jsme vzpomněli na návštěvu Járy Cimrmana. Poté jsme překročili zpět kanadsko-americké hranice a po dni stráveném v autobuse jsme bez problému dorazili na břeh Michiganského jezera, do Suttons Bay a Northportu.

V těchto místech se před mnoha lety usadili čeští přistěhovalci. Připomněly nám je i jména ulic -  Jelinek Road, Kolarik Street a další. Škoda, jejich potomci už ale česky nemluví, snad jen "dobry den". Udrželo se tu ale jedno slovo, a to byste neuhodli: koláče (psané colachy). A dobré, povidlové i s mákem tu pečou dodnes. Prostě - česká kuchyně má ve světě trvalé kořeny...

Koncert proběhl ve zdejším moderním a dobře vybaveném Northport Community Art Centru a věřte, bylo téměř vyprodáno – přes 400 diváků! To nás samozřejmě nadchlo a zpívali jsme s velkým nadšením. Na závěr jsme přidali America The Beautiful a po velkém ohlasu ještě Let There Be Peace on Earth, a to se již publikum osmělilo a zpívalo s námi ! Plni zážitků jsme se rozprchli do hostitelských rodin a ráno nás čekalo vystoupení na mši v kostele St. Wenceslaus v Suttons Bay. Bylo opět úplně plno a pořadatel musel dokonce zajistit video přenos do sálu pod kostelem pro ty, kteří se nevešli dovnitř! . Zpívali jsme písně s církevní tématikou během mše a také před a po ní, a moc se to líbilo.

Naše další cesta vedla do Charlevoix, které leží také na břehu  Michiganského jezera. Cestu z Northportu do Charlevoix jsme absolvovali tím pravým, žlutým školním autobusem, který jsme zatím znali pouze z amerických filmů! Tak to je další zážitek do sbírky! Po pondělním koncertu nás konečně čeká den volna s hostitelskými rodinami. Věříme, že se vylepší prozatím ne zcela příznivé počasí.  Poté nás již čeká koncert v Boyne City a potom vrchol naší cesty - festival Childern of the World in Harmony v Petoske ve státě Michigan. Už se těšíme na deset dalších sborů z celého světa! Ale o tom v naší příští reportáži.

Rolnička Praha v České národní budově v New Yorku

Po bezproblémovém, i když trošku zpožděném letu z Evropy jsme zakotvili 15. července v hotelu v New Yorku. Další - náš první celý den na americké půdě jsme věnovali aklimatizaci, prohlídce centra New Yorku a bohužel také neplánované čtyřhodinové návštěvě kanadské ambasády, kde nám byla odměnou (za 65 USD/osoba) kanadská víza. Hurá, Toronto i koncert v Torontu jsou zachráněny...

V Českém národním době  největší ohlas měly české lidové písně. Foto Rolnička Praha

Druhý den našeho pobytu 17. července jsme měli naplánován koncert v Bohemian National Hall v New Yorku. Koncert uspořádala Bohemian Benevolent and Literary Association ve spolupráci s Českým centrem v New Yorku. Při příjezdu na místo nás překvapil velmi hezky a moderně zrekonstruovaný dům. Ve 4. patře byl pro nás připraven pěkný víceúčelový sál se zázemím, kde se koncert konal. Sál je dobře technicky vybavený a akustika byla pro náš sbor úplně ideální. Hned jsme se dali do příprav a důkladného seznámení s novým prostorem. Potěšilo nás milé přijetí od všech zaměstnanců a velká ochota se vším pomoci. Pořadatelé také dobře odhadli počet diváků a sál byl příjemně zaplněný.

V první polovině koncertu jsme uvedli klasickou českou hudbu, mj. výběr z Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka a Vynášení smrti Bohumila Martinů. Po přestávce jsme přidali i několik písní amerických a čínskou "Ocean, My Homeland", která bude jednou ze společných písní světového festivalu, jenž je cílem naší cesty. Jako vždy však největší ohlas měly české lidové písně, doprovázené dětmi na housle a violu. Velký potlesk sklidilo několik písní z Chodska, které náš sbormistr Karel Virgler doprovázel na dudy.   

Koncertu se mimo jiné zúčastnili i milí hosté - zástupce českého konzula v New Yorku, ředitel Českých center v New Yorku pan Sauer a zástupkyně trvalé České mise v New Yorku. Jaké ale bylo naše překvapení, že touto zástupkyní České mise je K. Ziková , bývalá členka Rolničky, která pracuje a již několik let žije v New Yorku. V Americe také vystudovala zpěv a vystupuje jako sólistka. Bylo to velmi milé překvapení a hezky jsme si s ní ještě po koncertu popovídali. Jak je vidět a jak říká náš sbormistr - Rolničata se prostě ve světě neztratí!