události 2008

Přední američtí novináří Susan Spencerová a Thomas Oliphant hovořili v rámci své návštěvy České republiky 17.-18. března s českým publikem o všem, co se týká prezidentských voleb v USA. Série přednášek se konala mimo jiné na půdě několika českých univerzit, nevládních organizací, Amerického centra v Plzni a Syndikátu novinářů v Praze.

Interview se Susan Spencerovou

Proč jsou tyto volby označovány za "historické"?
Poprvé v historii bude hlavní politickou stranou nominován buď afroameričan nebo žena. Podle mě jde o přelomovou událost a nezáleží na tom, zda půjde do Bílého domu Hillary Clintonová nebo Barack Obama.  Nepomůže jim to, ale ovlivní to vcelku postoje ve společnosti.
 
Kandidáti hovoří o "změně". Jaké změny lze po volbách očekávat?
Američané se zajímají o to, jak napravit ekonomiku, která má takové problémy;  jak řešit situaci v Iráku, kde válka bez konce není pro Američany alternativou;  a  jak zajistit náležitou bezpečnost  doma.  V těchto třech oblastech se zdá, že lidé chtějí skutečnou změnu.

Co transatlantické vztahy? Jak se mohou změnit ty?
Američané dobře vědí, že naše pověst v zahraničí není taková, jaká bývala.  Nikdo nemá rád, když není oblíben. Myslím si, že většina lidí doufá, že nové vedení naše postavení zlepší. Takzvaná ,,kovbojská,, diplomacie se už možná vyčerpala. Ale další země by měly předpokládat, že pokud si přejí, abychom šli cestou méně sebestředné zahraniční politiky – Spojené státy od nich mohou požadovat větší angažovanost.

Interview s Thomasem Oliphantem

Proč jsou tyto volby označovány za "historické"?
Nejzjevnějším důvodem je to, že poprvé v americké historii je tu šance, že prezidentem bude zvolen afroameričan, porpvé je tu šance že bude zvolena žena a je tu také šance že zvolíme nejstaršího prezidenta – Johna McCaina, kterému je 72 let.
Ale je toho ještě více. Tyto volby jsou první za osmdesát let – od roku 1928 – kdy nekandiduje úřadující prezident ani viceprezident. Tomu říkáme zcela otevřené volby. Takže není to jen konec osmiletého volebního období prezidenta, historické okolnosti jsou všude okolo.

Kandidáti hovoří o "změně". Jaké změny lze po volbách očekávat?
Pokud letos kandidujete na prezidenta, je téměř povinností říct „jsem pro změnu“. Někteří lidé se ani neobtěžují říct, o jakou změnu by mělo jít.
Ale já obecnou představu mám. Zaprvé, nový prezident – ať už jím bude kdokoliv – přivede Ameriku zpět do Kjótského procesu ohledně změny klimatu a globálního oteplování. Spojené státy stály stranou po více než sedm let a příští rok se vrátí. A to změní environmentální politiky po celém světě.
Je méně jasné co se stane v další stěžejní bezpečnostní otázce, kterou je válka v Iráku. Je těžké uvěřit, že by Američané podpořili další čtyři roky války. Myslím, že je dost možné, že během následujících čtyř let Amerika postupně ukončí boje v Iráku nebo svou účast v nich.
Navíc se každý týden dozvídáme o dalších problémech americké ekonomiky. Do příštího roku se to může ještě výrazně zhoršit. Příští prezident – kterýkoliv – bude muset změnit americkou ekonomickou politiku, protože nás možná čeká období mizivého nebo dokonce záporného růstu spojeného s velkým nárůstem cen.
Takže lze vidět budoucí změny v oblasti životního prostředí, bezpečnostních otázek a ekonomiky, a to je celá spousta změn.

Co transatlantické vztahy? Jak se mohou změnit ty?
Myslím, že tady je veliký rozdíl mezi Demokraty a Republikány. John McCain je momentálně opravdu nástupcem George Bushe. Podporoval mnoho prezidentových bezpečnostních politik, diplomatických iniciativ, i když Amerika v důsledku jednala na vlastní pěst.
Kdokoliv, kdo kandiduje na amerického prezidenta, říká „budu chránit Ameriku“, to předpokládáme. Ale myslím, že nejmenší změna v transatlantických vztazích by přišla za prezidenta McCaina. Ten by kladl důraz na pokračování války v Iráku a Afghánistánu a možná by se dostal blízko (pokud ne přímo do) konfliktu s Íránem.
S Barackem Obamou a Hillary Clinton skoro potřebujete lupu, abyste je odlišili. Myslím, že by bylo možné očekávat návrat k více aliančnímu přístupu spolupráce. Tito kandidáti věří, že americkou bezpečnost lze chránit, ale nejlépe v partnerství se zbytkem světa, ať už jde o energetické problémy, terorismus, cestování, víza nebo cokoliv jiného. Impulsem v Demokratické straně je začít s důrazem na aliance a diplomacii na základě teorie že téměř žádný velký problém nemohou Spojené státy vyřešit samy, ale pouze ve spolupráci s jinými zeměmi.
Takže pokud Demokraté vyhrají, pravděpodobně uvidíte příklon zpět k tradičnějšímu důrazu na aliance a diplomacii a mnohem méně na jednostrannou akci.