missile defense cooperation

Gen. Obering a velvyslanec Graber v Praze

Ředitel Agentury pro raketovou obranu v Praze

“Cílem mé návštěvy je zajistit, abychom sdíleli co možná nejvíce informací a zodpovídali dotazy ohledně návrhu na radarové zařízení. Věříme, že tento radar v České republice ochrání evropské spojence i naše síly v regionu před tím, co vnímáme jako rostoucí íránskou raketovou hrozbu. Věříme také, že je možné zařízení nahlížet jako příspěvek k širšímu celku protiraketové obrany NATO.”, řekl ředitel Agentury pro raketovou obranu generál Henry Obering 23. dubna v Praze.

Audiozáznam z konference (wav, 11 MB)

Přepis:

Velvyslanec Graber:  Dobré odpoledne. Chtěl bych se nejprve omluvit za pozdní příchod.  Máme dnes neobyčejně rušný den. Setkali jsme se s prezidentem, představiteli ministerstva obrany a zahraničí. Teď přicházíme ze setkání s poslanci a senátory, takže je to velmi naplněný den. Je pro mne velikou ctí a potěšením vám představit ředitele Agentury pro protiraketovou obranu, která je součástí úřadu ministra obrany ve Washingtonu, generála Oberinga.

Generál Obering:  Děkuji Vám, pane velyslanče.  Byl to zatím skvělý den v Praze a těším se na odpoledne a večer. Účelem mé návštěvy je poskytnout co možno nejvíce informací o návrzích na umístění protiraketové obrany, rozšíření pokrytí na naše evropské spojence, přátele a naše vojenské jednotky. A protože je  mým posláním poskytovat co možná nejvíce informací, udělám tady tečku a odpovím na jakoukoli vaši otázku.

Otázka:  Tomáš Jeník z Lidových novin. Pane generále, chtěl bych se zeptat, jaké byly nejčastější otázky, které jste dostal od poslanců a senátorů? To je první otázka, a dostal jste nebo máte nějaké signály o tom, že opoziční politici mobilizují na podporu radaru?

Obering:  Především si nemyslím, že jsem nějakou otázku dostával nejčastěji. Otázky byly různé, o hrozbách, o potenciálu systému, o ruských obavách – a my jsme se jimi všemi zabývali. Takže bych řekl, že jsem nedostal žádnou speciální otázku několikrát.

Co se týče vaší druhé otázky: myslím, že návštěva poslanců na Marshallových ostrovech, kam se přijeli podívat na radar, byla velmi pozitivní. Myslím, že ti, kteří základnu navštívili, si z ní přivezli dobrý dojem.  Pan Paroubek mi dnes ráno řekl, že jeho názor se nezměnil. Ale řekl také, že získal více informací, které jsou velmi užitečné a velmi pozitivní.  Myslím, že toto stojí za zmínku a že diskuse bude pokračovat. Vítáme debatu a příležitost k výměně informací.

Otázka:  Takže máte dojem, že návštěva měla nějaký vliv na jiné členy výboru, nejenom na ty, kteří jeli na Marhallovy ostrovy?

Obering:  Doufám, že ano. Doufám, že se informace začnou šířit, protože si myslím, že to, co se tam dozvěděli, učinilo radarové zařízení i to, proč to děláme, mnohem přijatelnější.  

Otázka:  Který mylný názor se Vám nejhůř vyvrací?

Obering:  To je snadná otázka. Setkali jsme se s mnoha mylnými názory, jako třeba že tento systém je namířen proti ruskému ohrožení a ne proti hrozbě z Íránu. A tak jsme popsali možnost íránské hrozby: co vidíme, že nastane v budoucnosti. Odpověděli jsme na obavy Rusů pokud se týče umístění zařízení. A myslím, že jsme zazanamenali velký úspěch při mých rozhovorech minulý čtvrtek v NATO. Podíváte-li se na projev generálního tajemníka, který pronesl po zasedání Atlantické rady a Rady NATO-Rusko, myslím, že jsme dali odpověď na mnoho otázek, které byly položeny na obou zasedáních, a myslím, že jsme v tomto ohledu učinili velký pokrok.

Existuje také nepochopení toho, jak systém funguje, a my jsme se velmi snažili jej objasnit. Chtěl bych pouze zdůraznit několik věcí. Za prvé se jedná pouze o obranné rakety. Nenesou žádnou útočnou hlavici ani výbušninu. Mají pouze velmi lehkou  hlavici, která letí po balistické dráze a naráží do nepřátelské útočné hlavice. A bylo velice důležité toto vysvětlit.

A dále pro vysvětlení – tento radar, o kterém mluvíme v České republice, není v provozu nepřetržitě, 24 hodin 7 dní v týdnu. Je to ve skutečnosti radar s velmi tenkým paprskem jako tužka, a užívá se pouze na přesné zaměření. Je aktivován pouze tehdy, je-li vypuštěna nepřátelská raketa, kterou zaměří, nebo při cvičení nebo při provádění kalibrace. Není to zařízení, které by bylo v činnosti většinu času. Také jsme vysvětlili, že je radar bezpečný, když je zapojen. Takže toto jsou některé z otázek, které jsme řešili.

Otázka:  Angela Merkelová varovala před rozdělením Evropy. (nesrozumitelné)

OberingA:  Jestli podepíšeme smlouvu? 

Otázka:  Podepsali byste smlouvu, i kdyby německá vládní strana CDU byla proti?

Obering:  Jednání a diskuse , které vedeme, probíhají mezi Spojenými státy a Českou republikou a mezi Polskem a Spojenými státy a pracujeme na tom v rámci NATO. Nebude-li jedna země souhlasit, projekt to nezastaví, tedy pokud se týče schopnosti v systému pokračovat.. 

Navštívil jsem Berlín a hovořil s tamnější vládou. Jednal jsem mnohokrát s Bundestagem a úřadem kancléřky a s ministerskými úředníky. Myslím, že jakmile předložíme informace a oni porozumí proč a kdy a jak se to všechno bude (nesrozumitelné), pak myslím, že můžeme vyvrátit alespoň některé technické nebo programové námitky. Nemohu se zabývat politickými námitkami. Tím se musejí zabývat jiní. 

Otázka:  (nesrozumitelné) Zdá se, že podle některých zpráv neměl Robert Gates u Rusů úspěch. Co byste k tomu mohl uvést a také jaké budou další kroky?

Obering:  S Ruskem bychom chtěli udělat dvě věci. První věc, kterou jsme nabídli, je, že chceme pokračovat v technických jednáních o potenciálu a omezeních systému. Chceme, aby pochopili, co je systém schopen dělat a co ne. Nabídli jsme jednání o tomto problému na expertní úrovni.

Také jsme nabídli spolupráci na široké škále protiraketových aktivit včetně výzkumu a vývoji, výměny technologií a dále rozšíření našeho výcvikového programu, který s Rusy provádíme. Znovu říkám, že chceme být transparentní.. Budeme se nadále snažit zapojit Rusy a budeme se nadále snažit vysvětlovat, aby nebylo žádné nedorozumění ohledně detailů systému. Věřím, že, když v tomto úsilí budeme pokračovat, nemusí to být beznadějné. Bude to asi trvat nějaký čas – tuto spolupráci rozvinout.

Jsem si však jist, že zároveň s těmito našimi aktivitami bude Írán pokračovat ve vývoji toho, co dělá.  Dříve nebo později ten budík zazvoní a budeme s tím muset něco udělat, spolu s Ruskem, a já doufám, že to bude působit jako katalyzátor.

Otázka:  Češi jsou proti tomuto zařízení a proti tomu, aby bylo umístěno na českém území. Obvykle říkají, že řečem prostě nevěří a chtějí důkazy. Zveřejníte specifické hlavní vlastnosti radaru?

Obering:  Ano.  Vlastně jsem přesvědčen, že ekologické zhodnocení a podobné věci jsou již na internetu, takže zveřejněno je již hodně informací ve smyslu, že systém nemá negativní dopad na životní prostředí, na žádný jeho aspekt, a nejsou tam jenom informace o radaru a jeho paprsku.  Jsou tam také informace, jak systém ovlivňuje ovzduší, kvalitu vody, biologické zdroje a mnoho dalších ekologických aspektů. Všechny tyto informace zveřejníme.

Otázka:  A jak je to s radarovými impulsy pokud se týče vlivu na lidi?

Obering:  To je součást technických otázek, které projednáváme se zdejšími technickými experty a které zpřístupníme. Jsou určité věci, které nezpřístupníme, které se třeba týkají bezpečnosti. Ale pokud se týče účinků radaru na životní prostředí, to zveřejníme.
 
Otázka:  Jaký má Amerika termín?  Kdy byste chtěli slyšet od České republiky konečné ano nebo ne základně?

Obering:  Chtěli bychom ukončit jednání letos do konce roku. Byli bychom tak v obraze, protože jsme přesvědčeni, že nemáme moc času vzhledem k tomu, co se děje v Íránu. Uvědomme si, že nejde pouze o to, co Írán dnes má, ale co bude mít za čtyři nebo pět let. A to je ta doba, za kterou lze vybudovat základnu pro antirakety a radar. Proto si myslíme, že v tomto ohledu není času nazbyt.

Otázka:  A co když to parlament neschválí?

Obering:  Nikdy samozřejmě nepůjdeme tam, kde k tomu nemáme povolení. Existují alternativy, které jsme prozkoumali. Nejsou ideální. Česká republika ideální je. Ale jsou i jiné možnosti a museli bychom je využít.

Otázka:  Můžete nám ty možnosti řící?

Obering:  Ne.

Otázka:  Toto všechno je založeno na myšlence, že Írán vyvine rakety dlouhého doletu a vy jste zmínil horizont 4 až 5 let a někdy slyšíme rok 2015. Rád bych věděl, kde jste tyto údaje vzal a jaký máte důkaz, že Írán vyvíjí rakety dlouhého doletu?
Obering:  To je velmi dobrá otázka..  Především můžeme dělat odhady na základě toho, co nám zpravodajské služby sdělí, co sami vidíme a o čemž máme konkrétné fakta. Ohrožení se skládá ze dvou věcí:  ze záměru a potenciálu. V Íránu vidíme přesně ten model, který už známe. Známe jej ze Severní Koreje z počátku devadesátých let. Viděli jsme, jak začínají s technologií velmi krátkých raket typu SCUD a vyvíjejí ji na rakety delšího a dlouhého doletu série No-Dong a Taepo-Dong. Experti zpravodajských služeb nám v létě roku 1998 říkali, že za 5 až 8 let bude mít Severní Korea potenciál raket dlouhého doletu, no a pak  za měsíc, v srpnu 1998 takovou vystřelili. Loni v létě vystřelili sedm těchto raket, jedna z nich byla  Taepo-Dong 2, o které jsme přesvědčeni že je schopna zasáhnout Spojené státy.  Takže ten vývoj už známe. Víme, že tyto dvě země spolupracují. U těchto zemí je to těžké posoudit, takže odhadujeme tak rok 2010 nebo 2015. Je těžjké posoudit, jak rychle budou pokračovat, když dostávají tento druh pomoci. Je prostě těžké pokusit se to předpovědět.
Nechceme se ale octnout v situaci, kdy zjistíme, že mají určitý potenciál a my proti němu nemáme obranu. Oni toho pak mohou využít k vydírání jiných zemí, jak jsme toho byli svědkem již v minulosti. Pokusili by se vrazit klín mezi Spojené státy a naše spojence.   Mohli by tento potenciál použít mnoha různými způsoby tak, aby změnili geopolitické uspořádání světa, a my si myslíme, že to není zdravé.
Jenom na okraj, loni v létě, když se severokorejské rakety připravovaly k vypuštění a všechna média o tom psala, jsme byli zaplaveni telefonáty od některých vašich kolegů do Kongresu a od veřejnosti, kteří chtěli vědět, jak je proti tomu ochráníme. Díky bohu, že jsme měli systém, který jsme mohli aktivovat a který jsme začali rozmisťovat v roce 2004. Chceme mít totéž pro Evropu, nastane-li stejná akce ze strany Íránu.  Chceme mít takový druh systému, který by se aktivoval k ochraně proti útoku na Evropu.
Otázka:  Víte jistě, že Severní Korea a Írán na tom spolupracují?

Obering:  Ano, víme, že spolupracují.

Otázka:  Reuters. Rád bych se na chvilku vrátil k Rusům. Vzhledem k tomu, že ministr Gates dostal chladnou odpověď, jsou Spojené státy odhodlány jít do toho systému samy, bez Rusů? Jsou k tomu Spojené státy připraveny za jakékoli situace nebo se toho budete muset v určitém bodě vzdát?

Obering:  Tak za prvé v tom “nejsme sami”. Zajišťujeme, aby se na systému podíleli naši spojenci.  Na protiraketové obraně a na rozvoji potenciálu na ochranu Spojených států již s námi spolupracuje Spojené království a Dánsko. Podepsali jsme smlouvy o protiraketové obraně s pěti státy – Spojeným královstvím, Dánskem, Holandskem, Japonskem a Itálií. Pokud se týče protiraketové obrany, máme styky s mnoha zeměmi světa. 
Vraťme se však s Vaší specifické otázce. Nemyslíme si, že jsme v tom sami. Spolupracujeme s NATO a v rámci NATO tento problém řešíme. Jsme přesvědčeni, že tento potenciál by mohl velmi dobře navázat na potenciál protiraketové obrany NATO.  Budeme v tom pokračovat – myslím, že je to nesmírně důležité. Neřekli jsme, že se obáváme íránského útoku pouze tehdy, obávají-li se ho Rusové. Řekli jsme, že se obáváme íránských hrozeb. Musíme s tím začít něco dělat. 
Chce-li se k nám Rusko připojit, obrovsky by to všem prospělo, protože upřímně řečeno, přes všechna naše opatření v kontrole zbrojení a všechno, co jsme v minulosti dělali, tyto balistické zbraně se nadále šířily. Jsem přesvědčen, že to je z toho důvodu, že jsou pro tyto země velmi cenné, protože vědí, že z historického hlediska proti nim nebyla vyvinuta žádná obrana.  
Spojíme-li se – Spojené státy, Evropa a i Rusko – v rámci protiraketové obrany, jsem si jist, že to velice oslabí význam těchto zbraní a budeme svědky velkého omezování jejich šíření a tím značného zvýšení bezpečnosti nás všech. Takže ano, budeme v tom pokračovat a zároveň také jednat s Rusy.   

Otázka:  Vezmeme-li v potaz vaše detailní jednání s Ruskem, která stejně nepřinesla žádný posun, jaký je tedy bod zlomu? Co je podle Vás nakonec přesvědčí?
Obering:  Tím si nejsem jist. Možná, že to vyplyne z našich jednání.

Moderátor:  Bohužel už na víc otázek nemáme čas.

Obering:  Dovolte mi, prosím, říci ještě něco. Velice oceňuji svou zdejší návštěvu. V České republice jsem poprvé. Praha je úžasně krásná a já jsem si zde užil hezký víkend. Je to moje první, ne však poslední návštěva u vás. Příště budeme určitě mít více času na  setkání s vámi. Tato návštěva byla velmi krátká, protože se musím vrátit a předstoupit před náš Kongres. Takže jsme tuto návštěvu vtěsnali mezi jednáními s NATO minulý týden a mým vystoupením v Kongresu tento týden. Snažíme se využít času co nejlépe. Při příští návštěvě budeme mít času více. Děkuji vám.