protiraketová spolupráce

Fakta o americké protiraketové obraně

Jedním z nejpřímějších ohrožení americké národní bezpečnosti a bezpečnosti amerických přátel a spojenců je hrozba jaderných, biologických nebo chemických (NBC) zbraní nesených balistickými raketami. Nešíření, opatření proti šíření těchto zbraní, kontrola vývozu, diplomacie, odstrašování a protiraketová obrana jsou všechno součásti strategie, která má tyto hrozby eliminovat.

Současné ohrožení balistickými raketami

Ohrožení Spojených států, jejich vojsk v zahraničí a spojenců a přátel balistickými raketami je reálné a stále roste.

• Nejenže hrozba počtu a účinku balistických raket vzrůstá, ale skupina zemí, které vlastní balistické rakety zahrnuje některé nejvýhrůžnější a nejnezodpovědnější režimy jako je Severní Korea a Írán.
• Írán by mohl mít rakety dlouhého doletu schopné zasáhnout USA a Evropu do roku 2015.V současné době Írán vlastní mnoho balistických raket krátkého a středního doletu. Naposled vystřelil Írán svou raketu Shahab 3 v lednu 2007. Tato raketa je schopna zasáhnout cíle v jihovýchodní Evropě. Současná protiraketová obrana NATO zajišťuje ochranu pouze před raketami kratšího doletu a nebyla by schopná obrany proti raketám delšího doletu vystřeleným z Blízkého východu na střední nebo západní Evropu.
• Severní Korea pokračuje ve vývoji raket Taepo Dong 2, které mohou doletět na části Spojených států a jsou schopny nést jadernou nálož. Severní Korea provedla úspěšné testy raket kratšího doletu, které demonstrovaly schopnost zasáhnout americké jednotky a naše spojence v Jižní Koreji a v Japonsku.

Navržené rozmístění prvků americké protiraketové obrany v Evropě

Spojené státy se dohodly s Polskem a Českou republikou o zahájení formálních jednání o umístění prvků protiraketové obrany, která, budou-li úspěšná, vyústí v umístění deseti pozemních obranných interceptorů/antiraket s dlouhým doletem v Polsku a zaměřovacího radaru v České republice.

• Navržené prvky americké protiraketové obrany v Evropě by chránily USA a velkou část Evropy před útokem balistických střel dlouhého doletu vypuštěných z Blízkého východu. Spojené státy by těžily z velmi posílené ochrany před útoky z Blízkého východu a Evropa by získala obranu tam, kde předtím neexistovala.
• Některé země jižní Evropy nejsou ohroženy raketami dlouhého doletu z Íránu vzhledem ke své blízké poloze vůči Blízkému východu. NATO soustředilo svou protiraketovou obranu na hrozbu raket kratšího doletu. Systémy Spojených států a NATO se vzájemně doplňují a mohly by spolupracovat na efektivnější obraně Evropy.

SPOLUPRÁCE S NATO A RUSKEM

Navržené umístění prvků americké protiraketové obrany v Evropě by přispělo nejen k bezpečnosti Spojených států a spojenců NATO, ale také by zajistilo obranu proti raketám dlouhého doletu pro většinu Evropy. Vláda Spojených států informovala NATO i Rusko o svých plánech a navrhla jim v tomto smyslu spolupráci.

Spolupráce s NATO

• USA zamýšlejí navrhnout takové prvky americké protiraketové obrany v Evropě, které by mohly doplňovat jakýkoli budoucí systém protiraketové obrany NATO.
• Nabízený americký systém v Evropě je určen k odražení útoku raket dlouhého doletu a byl by schopen ochránit všechny země NATO, které by čelily útoku raket dlouhého doletu z Blízkého východu.
• NATO zaměřilo svou protiraketovou obranu na rakety kratšího doletu. Systémy Spojených států a NATO se navzájem doplňují a mohly by spolupracovat na efektivnější obraně Evropy.
• USA si ponechají velení a řízení svého systému protiraketové obrany v Evropě a budou se moci napojit na systém NATO, aby byla zajištěna součinnost se spojeneckým systémem obrany proti raketám kratšího doletu.

Spolupráce s Ruskem

• Spojené státy jsou ochotny začít spolupracovat s Ruskem na celém spektru aktivit protiraketové obrany. Představitelé americké vlády již od roku 2001 jednají s Ruskem o svých plánech protiraketové obrany a nabízejí spolupráci. Tato jednání jsou transparentní a probíhají na všech úrovních, včetně úrovně prezidentské a na úrovni Rady NATO-Rusko.
• 29. března 2007 vydalo americké velení NATO veřejné prohlášení, ve kterém zopakovalo nabídku spolupráce a vyzvalo Rusko a NATO k těsnější spolupráci na protiraketové obraně.
• Americké plány protiraketové obrany nejsou namířeny proti Rusku ani jej neohrožují. Vzhledem k umístění a objemu prvků evropské protiraketové obrany by navrhovaný systém neměl schopnost čelit ani útočit proti ruským interkontinentálním balistickým střelám.

TECHNICKÉ DETAILY

Spojené státy hodlají rozmístit deset amerických pozemních interceptorů dlouhého doletu v Polsku a radar zaměřující nepřátelské střely ve střední fázi letu v České republice na obranu proti rostoucí hrozbě raketového útoku z Blízkého východu.

Navržená velikost a objem systému

• Přibližná rozloha zařízení pro interceptory je 275 hektarů a pro jedno radarové zařízení asi 30 hektarů.
• Spojené státy odhadují, že na zařízení s interceptory bude působit asi 200 vojáků, vládních úředníků a dodavatelů. Odhad pro radarové zařízení je asi 150 zaměstnanců.

Technické aspekty zařízení s interceptory

• V Polsku by bylo umístěno 10 interceptorů v podzemních silech. Základna bude potřebovat zařízení pro elektronické vybavení, pro bezpečnou komunikaci, montáž raket, sklady, údržbu a bezpečnostní opatření.
• Obranné interceptory proti balistickým střelám, které budou instalovány za čistě obranným účelem, nemají žádnou útočnou schopnost. Nenesou žádné výbušné hlavice jakéhokoli typu, ale používají kinetickou energii, která nárazem zničí přilétající útočnou hlavici. Sila, která jsou postavena k rozmístění obranných interceptorů, jsou podstatně menší než sila, která se používají na útočné rakety. Jakákoli jejich přeměna by vyžadovala velké úpravy, takže je vyloučena možnost přestavění interceptorových sil na sila pro útočné rakety.

Problém úlomků

• K nárazu na útočnou střelu dochází ve velkých výškách (nad atmosférou). Převážná část útočné hlavice a interceptoru se roztříští na malé kousky, které shoří při vstupu do atmosféry. Několik malých kousků se může do atmosféry dostat, ale člověka ani majetek téměř neohrozí.
• Pravděpodobnost, že dojde k poškození nebo zranění úlomkem, je velmi malá. Evropské interceptory se nebudou využívat na testovací lety a budou použity pouze při skutečném útoku na Spojené státy nebo Evropu. Malé riziko, že by úlomek mohl způsobit zranění či škodu, bledne při srovnání s tím, co by mohlo nastat – útok na zalidněnou oblast konvenčními raketami nebo zbraněmi hromadného ničení.

Technický potenciál

• Protiraketový systém Spojených států byl opakovaně úspěšně otestován jako efektivní. Od roku 2001 provedla Agentura pro protiraketovou obranu 26 úspěšných testů. Patnáct z posledních šestnácti testů bylo úspěšných.