protiraketová spolupráce - často kladené otázky

Míra ohrožení

Otázka: Ohrožuje Írán Evropu?
Odpověď: Spojené státy se spolu se světovou veřejností obávají, že Írán by mohl vyrábět uran pro zbrojní průmysl pod rouškou civilního programu a obnovit svůj tajný program vývoje nukleárních zbraní. Írán odmítá být vůči světové veřejnosti plně transparentní a zvyšuje omezení vůči ověřovacím aktivitám Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Íránu. To není konflikt mezi Íránem a Spojenými státy, ale skutečnost, že Írán odmítá vůli mezinárodního společenství, která byla vyjádřena jednomyslným přijetím rezolucí 1737 a 1747 Rady bezpečnosti OSN.

Spojené státy spolu s mezinárodním společenstvím se snaží o diplomatické řešení této situace, zároveň však také americká obranná strategie zahrnuje prvky odstrašení včetně protiraketové obranné techniky „hit-to-kill“ (zničení nárazem) na ochranu zájmů Spojených států a jejich spojenců. Čím více spojenců se do této protiraketové obrany zapojí, tím silnější a pevnější tato obrana bude.

Íránská elitní revoluční garda testuje raketu dlouhého doletu Shahab-3 během operací v odlehlých oblastech pouště, 2.listopadu 2006 (© AP Images)

Existují náznaky, že Írán bude mít rakety dlouhého doletu, které přímo ohrožují transatlantické zájmy a společnou bezpečnost, ať už nesou atomovou zbraň nebo ne, do roku 2015.

Už nyní vlastní Írán rakety středního doletu, které mohou zasáhnout východní Evropu, a jsou namířeny proti Israeli, Spojeným státům a spojeneckým základnám v Perském zálivu. Získá-li Írán přístup k vyspělé technologii díky spojení s vládou Severní Koreje, mohl by tuto zbraň vyvinout mnohem dříve. Pokud se týče Íránu, jeho vedení otevřeně hovoří o katastrofě při použití atomové zbraně, „i když by výbuch i několika jaderných zbraní nad Íránem nevadil, protože revoluce by pokračovala dál.“

„Chceme íránskému lidu velice jasně říci, že s íránským lidem nejsme vůbec v rozporu. Zaslouží si žít v lepší, svobodnější společnosti, ve společnosti, která bude odpovídat jejich  tužbám. Ale dokud je aktivita Íránu destabilizující, musíme na jeho režim vyvíjet tlak, aby změnil svou politiku,“ řekla ministryně zahraničí Condoleeza Riceová v červenci 2007.

Íránští technici upravují na výrobní lince tzv."chytrou" bombu o váze 900 kilogramů, která je určena do průmyslové výroby v Teheránu, Írán, 26. srpen, 2007 (© AP Images)

Otázka: Je s Íránem ve srovnání s jinými zeměmi, které mají jaderné zbraně, zacházeno nespravedlivě?
Odpověď: Když byla tato otázka položena 21. srpna náměstkovi ministryně zahraničí Nicholasi Burnsovi, řekl, „to, že tolik zemí včetně nezúčastněných hlasuje pro sankce vůči Íránu znamená, že tyto země íránské vládě nevěří...Myslím, že MAAE by byla první, kdo by řekl, že Írán jí po celých 18 a půl roku lhal a ví se veřejně, že tajný jaderný výzkum byl za různých vlád v Íránu prováděn. Rozhodně nechceme, aby Írán porušoval rezoluce Rady bezpečnosti a vyzbrojoval Hizbullah a Hamas a šíitské bojovníky jadernými zbraněmi.

„Íránská zahraniční politika je tak nestálá, divoká a destruktivní, že si nikdo nepřeje, aby vláda jako je ta, kterou vede Ahmadinedžad, vlastnila jaderné zbraně. To je jasné,“ řekl v rozhovoru pro perské vysílání Rádia Svobodná Evropa. Reportérka RSE Parnaz Azima byla letos jednou z několika „měkkých rukojmí“, kteří nemohli opustit Teherán. Íránské úřady jí vzali pas v lednu 2007, když přijela navštívit svou devadesátiletou matku a pas ji vrátili až 3. září. Azima pracovala pro RSE v Praze od roku 1998.

Otázka: Stane se Česká republika terčem útoku kvůli radiolokační stanici?
Odpověď: Je nepravděpodobné, že by samotná radiolokační stanice byla zasažena raketou dlouhého doletu. K zasažení takto relativně malého cíle jako je radiolokační stanice ze vzdálenosti tisíce mil by vyžadovalo velkou přesnost. Nicméně by Česká republika byla chráněna samotným systémem proti omezenému útoku raket dlouhého doletu.

Někteří čeští komentátoři kladou hypotetickou otázku, nemohl-li by radar přilákat pozornost teroristů. Radiolokační stanice by měla takový ochranný okruh, který má vysokou odstrašující schopnost. Americká vojenská zařízení po celé Evropě se nestala desítky let terčem teroristických útoků.

V širší perspektivě má Česká republika mnoho prostředků – včetně bilaterální a multilaterální spolupráce – na ochranu svých občanů a zachování jejich bezpečnosti. Česká republika je pevný a stále aktivnější člen NATO a Evropské unie. Česká obranná strategie je pevně zakotvená ve společné transatlantické obranné strategii. Spojené státy si cení statečnosti a oddaného úsilí českých jednotek a bezpečnostních složek v boji proti terorismu na celém světě.

Otázka: Jaká jsou rizika spojená s padajícími střepy z rakety?
Odpověď: Protirakety zničí útočnou jadernou střelu kinetickou energií tak, že do ní prostě narazí ve výšce nad 100 mil nad zemí. Kinetická energie vyvinutá přímým střetem protirakety s hlavicí útočící rakety rozdrtí obě rakety na prachové částice. Mnoho těchto částic a jiných zbytků shoří při průletu do zemské atmosféry. Jakákoli potenciální škoda způsobená těmito zbytky by byla zanedbatelná ve srovnání s lidskými obětmi a majetkovými škodami, které by byly způsobeny výbuchem jaderné balistické rakety v Evropě nebo Spojených státech.

Otázka: Proč Spojené státy odstoupily od smlouvy ABM (o zákazu balistických střel)?
Odpověď: Svět se dramaticky změnil za období let 1972 – 2001. Princip zadržení a odstrašení sovětského arsenálu ustoupil komplikovanějším problémům. V roce 1972, když Spojené státy a Sovětský svaz podepisovaly smlouvu ABM, vlastnilo balistické rakety osm států. Dnes tyto zbraně vlastní 25 států. Rakety a technologie jejich výroby jsou na světovém trhu snadno dosažitelné. A od poloviny osmdesátých let minulého století byly použity alespoň v deseti konfliktech. Vzhledem k této nové realitě učinily Spojené státy v roce 2001 strategické rozhodnutí vyvinout moderní prvky protiraketové obrany. Tento vývoj nemohl proběhnout v rámci staré americko-sovětské smlouvy. Rusko je od počátku plně informováno o důvodech a postupech při vývoji moderního protiraketového štítu.

 

další

předchozí