protiraketová spolupráce - často kladené otázky

Technické detaily

Můžete potvrdit, že ve středních Čechách vznikne soukromá americká jadarná elektrárna a že základna bude využívat jaderný reaktor?
Dozvěděli jsme se, že tento mýtus koloval Příbramskem počátkem února. V souvislosti s radarem typu X-band se v žádném případě neuvažuje o nukleární energii. Zařízení je napájeno standardní elektrickou energií, kterou buď poskytne běžný distributor. nebo ji vyrobí  vlastní naftovým generátorem. Radar typu X-band, o kterém se nyní uvažuje, je již téměř deset let umístěn na atolu Kwajalein v jižním Tichomoří, kde využívá standardní elektrickou energii.  

Může být radar přestavěn z obranného zařízení na útočné?
Radar v žádném případě není uzpůsoben k útoku, stejně jako desítka obranných balistických antiraket, které by mohly být umístěny ve střední Evropě. Ty nejsou vybaveny žádným výbušným materiálem. Sila, v kterých by byly umístěny antirakety, jsou výrazně odlišná od těch, v nichž jsou uloženy útočné střely. Jakákoli přestavba by vyžadovala rozsáhlou, časově náročnou modifikaci.

Jak by bylo radarové zařízení velké?
Přibližná rozloha je 30 hektarů. Tento odhad je založen na technických parametrech radaru bez ohledu na konkrétní oblast v Brdech. Konkrétní velikost zařízení vyplyne z dalších studií a jednání.

Kolik lidí bude pracovat na radarové základně?
Na místě bude pracovat zhruba 200 lidí, hlavně v oblasti bezpečnosti, dále systémoví operátoři, inženýři a údržbáři.

Bude tento personál složen výhradně z Američanů?
Za aktivity související s protirakovou obrany budou zodpovědni američtí vojáci, ale ještě není jisté, zda bude nutné, aby byl celý personál složen z Američanů.

Jak se bude řešit spad z radaru?
Radary neprodukují žádný spad.

Jak vysoká bude bezletová zóna?
Bezletová zóna bude sahat do výšky 13,5 km Vojenský újezd Brdy již ale bezletovou zónou s neomezenou výškou je, takže nepředpokládáme, že nastanou nějaké změny. Bude se o tom mluvit na jednání obou vlád.

Jak velký výkon v kW bude mít anténa?
Výkon bude menší než 200 kW. Pro srovnání, některé radary na světových letištích vyzařují od 450 kW do 1 MW. Aby se letadlo dostalo do silnějšího záření, než jaké produkuje radar v pásmu x na pražském letišti, muselo by být méně než  4 kilometry od protiraketového radaru a uprostřed jeho paprsku.

Jak se bude řešit radarové záření s ohledem na místní obyvatelstvo?
Jakákoli rizika spojená se zářením budou vyloučena vytyčením přísně hlídané zóny, kam nebude povolen vstup. Značky budou vymezovat zakázanou oblast a bezletová oblast bude vyznačena ve všech leteckých mapách.  Stejným způsobem je už téměř deset let zajišťována bezpečnost provozu radaru na atolu Kwajalein.
Oblast, kam bude povolen vstup lidem nepracujícím na základně, bude určena na česko-amerických jednáních.
Radary typu X-band se používají po celém světě, včetně letišť a meteorologických stanic. Podrobné analýzy, týkající vlivy na zdraví a bezpečnost, jsou k dispozici ve vyjádření k dopadům protiraketové obrany na životní prostředí na webových stránkách http://www.mda.mil./
Radar typu X-band slouží také protiraketové obraně v Japonsku. Radar na severojaponské základně Shariki je vzdálen zhruba 7 km od osady se 6000 obyvateli.   

Jaká omezení čekají místní obyvatele v souvislosti s radarem?
Kvůli zajištění bezpečnosti bude hlavní (oplocená) část s radarovým zařízení střežena. Předpokládáme, že  přístup do ní bude omezen jen na ty osoby, které budou na základně pracovat. Detaily budou dořešeny během jednání. O režimu ve zbytku vojenského újezdu Brdy bude nadále rozhodovat česká vláda. 

další

předchozí