Skip Global Navigation to Main Content
Skip Breadcrumb Navigation
Page Layout

Nerovnost mezi muži a ženami trvá zejména v pracovní oblasti, shodli se diskutující v Americkém centru

Praha, 8. března 2011
Panelisté zleva: Dr. Lindsay Kaplan, Monika Ladmanová, Czeslaw Walek, Jana Smiggels Kavková a Jana Šmídová

Panelisté zleva: Dr. Lindsay Kaplan, Monika Ladmanová, Czeslaw Walek, Jana Smiggels Kavková a Jana Šmídová

Platovou nerovnost, nízké zastoupení žen v politice, vědeckých a technických oborech a vysokém managementu a domácí násilí identifikovali účastnice a účastníci dnešní panelové diskuse jako největší současné problémy žen, které jsou shodné v České republice i USA. Diskusi u příležitosti Mezinárodního dne žen pořádala Nadace Open Society Fund Praha ve spolupráci s Centrem ProEquality při Otevřené společnosti, o.p.s. a Velvyslanectvím USA v Praze. 

Diskuzi zahájila Dr. Margaret Lindsay Kaplan, manželka současného amerického velvyslance Normana L. Eisena (celý její projev v angličtině si můžete přečíst zde). Diskuse se dále zúčastnili ředitelka organizace Forum 50 % a místopředsedkyně České ženské lobby Jana Smiggels Kavková, manažerka IBM Monika Ladmanová, bývalý vrchní ředitel sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR Czeslaw Walek a ředitel vnějších vztahů ve společnosti Škoda Auto Radek Špicar.

Diskutující se zabývali například otázkou platové nerovnosti – jak v USA, tak i v ČR jsou rozdíly ve mzdách žen a mužů nad hranicí 20 % (v Česku vydělávají ženy o 24 % méně než muži, zatímco v EU se tento rozdíl pohybuje kolem 17 %). Panelisté se shodli, že v komerční sféře jsou ženy stále znevýhodňovány kvůli péči o děti a procento žen ve vedoucích pozicích je nízké. Radek Špicar však upozornil, že firmy si začínají uvědomovat, že diverzita v komerčním prostředí je přínosná a „vyplácí se“. Odpovídá tomu i řada studií, např. společnosti McKinsey, která doložila, že organizace s vyšším počtem žen ve vedení jsou organizačně finančně výkonnější.  

Nízké zastoupení žen v politice je podle diskutujících do velké míry dáno překážkami v politických stranách, které nenominují ženy na vyšší funkce. „Díky kroužkovacímu systému se do české Poslanecké sněmovny dostalo 14 žen z původně nevolitelných pozic, přesto ale nakonec politické strany sestavily čistě mužskou vládu,“ upozornila například Jana Smiggels Kavková. Zvýšení žen ve vedoucích politických funkcích může napomoci větší angažovanost občanského sektoru, ale i zavedení kvót pro ženy.